MOTOMANIAC

 Jawa 350 CL Pérák

Měl jsem nedávno jedinečnou možnost, díky ochotě mého šéfa v práci, na pár dnů vyzkoušet od něho zapůjčený úplně nový motocykl Jawa 350 CL Pérák.

Rád bych se tady se všemi čtenáři mého webu podělil se svými zkušenostmi a pocity, které jsem za cca 600 km najetých na tomto motocyklu získal.

Začnu samozřejmě tím co upoutá na první pohled a to je vzhled motorky. Musím jednoznačně konstatovat, že ten se výrobcům opravdu vydařil. Motorka je na pohled velice hezká, jednoduchá, s krásnými oblými liniemi inspirovanými přímo exelentně  původním pérákem ze čtyřicátých let. Kamkoliv jsem přijel, tak Jawa budila, až možná někdy obtěžující, zájem a rozruch. Pokud ovšem kouknete motorce trošku pod sukně, poznáte velice rychle, že jde o levný motocykl z Indie. Sváry rámu jsou provedené velice humpolácky, jako od zámečnického učně. Viditelné stopy v laku po jejich obroušení taky na atraktivitě nepřidají. Tohle na japonském stroji prostě nenajdete. :-)

Motorku jsem přebíral jako sice 2 roky starou, ale s pouhými 50 km na tachometru ( šéf ji má spíše jako statický exponát, než by na ní jezdil ), takže mým úkolem jí bylo nejen vyzkoušet, ale i dobře zajet.  A tím se dostávám k samotnému motoru. Jde o čtyřtaktní jednoválec s objemem 335 ccm a výkonem 22 kW. Chlazen je vodou. Převodovka má 6 stupňů. Pokud mohu hodnotit, výkon je naprosto dostatečný na tento charakter stroje. Nikdo asi s pérákem nebude lítat po dálnicích. Na bežné kochací jízdy pro zábavu bohatě stačí. Stálá cestovní rychlost se dá bez potíží a komfortně udržovat okolo 100 km/h. Bohužel ve spodním spektru otáček se mu moc nelíbí, takže pokud byl někdo zvyklý na stabilák ve staré Jawě 250, který se rozjížděl z místa i na trojku, tady bude zklamán. Na druhou stranu, pokud motor držíte ve vyšších otáčkách, odvděčí se vám velice slušným krouťákem a netřeba v kopcích podřazovat. Šest stupňů v převodovce je zbytečně moc, pět by úplně stačilo, protože mezi 5-6 není moc velký rozdíl. Spotřebu jsem naměřil někde okolo 4 - 4,5 litrů na 100 km.

Rám motorky je slušně tuhý a pevný, bez známek kroucení nebo vlnění. Motorka v zatáčkách dobře drží zvolenou stopu a není třeba ji do náklonů moc přemlouvat. Náklon ale moc nepřehánějte, protože má stupačky proklatě nízko a velice brzy škrtáte chodidlem o asfalt. Díky nízkému těžišti je na ní radost řádit na zatáčkovitých okreskách, ale pozor, pouze na těch s výborným asfaltovým povrchem. Posaz je přirozený, vzpřímený a vcelku pohodlný. V momentě, kdy se však pod koly objeví zvlněný nebo děravý asfalt, nastává pravé utrpení pro řidiče. Od zadního kola se jezdci do těla přenášejí veškeré rázy a vy máte pocit, že brzo příjdete o ledviny. Jediným řešením je jít jako na enduru "do stupaček" a rozbitou silnici přejet vestoje. Sedlo hodnotím jako pohodlné, ale pouze na kratší trasy. Pokud jsem na něm seděl 100 a více km bez zastavení, začala mi jeho přední část vcelku nepříjemně až bolestivě tlačit do stydké kosti.

V TP jsem vyčetl maximální rychlost stroje 125 km/h, po najetých 500 km jsem jí nakrátko pořádně protáhl a dostal jsem se na 145 km/h tachometrových, kolik to dělá v reálné rychlosti, netuším. Brzdy jsou slušné a dají se dobře dávkovat. Dle dnešních norem má motorka ABS, ale myslím, že málokdy dojde na tomto motocyklu k situaci, že ho aktivujete. Co musím ještě vyzdvihnout, je velice hezký zvuk linoucí se z výfuků i když má stroj samozřejmě katalyzátor a splňuje přísné emisní předpisy.

Obecně hodnotím tuhle Jawu po týdnu stráveném v jejim sedle za velice povedenou motorku, která má sice své drobné mouchy a nešvary, ale tyto myslím překoná svým úžasným vzhledem a solidními jízdními vlastnostmi. Je to motorka pro jezdce, který chce stylový stroj na pohodlné projížďky krajinkou a předem jasně ví, že na něm nebude zdolávat tisíce kilometrů na dálkových jízdách, ani závodit s ostatními bikery v buchlovských kopcích.