MOTOMANIAC

Yamaha XJ 750

Dalším kouskem z mých strojů, o kterém bych tady rád napsal  pár slov je úžasná stará klasika Yamaha XJ 750.  

V roce 2024 jsem zatoužil po mnoha letech, kdy jsem jezdil převážně 1 a 2 válce, si opět pořídit nějaký čtyřválec. Věděl jsem, že chci silniční motorku a jednoznačně něco, co je vyrobeno před rokem 2000 a nebude to supersport, protože ty zkrátka nemusím. Uvažoval jsem o něčem jako je Bandit, Fazer, Zephyr atd. Tak jsem si opět sedl k netu zkoumal, co zajimávého se na bazarech nabízí. A opět jsem měl hned štěstí a objevil zajímavý inzerát na prodej Yamahy XJ 750 z roku 1984.

Přiznám se, že jsem na tento inzerát koukal nejdřív s podivem. Nejsem sice specialista na Yamahy, ale je pravda, že o různých, především starších, strojích mám slušné povědomí. Ale o Yamaze XJ 750 v tomto provedení jsem slyšel poprvé v životě a to je fakt. Znám nějaké věci o starším stroji XJ 750 Maxim, ale tento model jsem neznal. Vypadá to jako jako XJ 600 nebo XJ 900, ale přitom je to 750. Přítel Google pomohl a já se dověděl o této zajímavé motorce nějaké info, bohužel ne tolik, kolik bych si přál. Ale něco málo přece jen. Yamaha, po slušném úspěchu svých modelů řady XJ 600 a 900, chtěla počátkem osmdesátých let nabídnout zákazníkům rozšířenou řadu těchto skvělých motorek a tak vzala šasi z devítikila a šoupla tam sedmpade motor z Maxima. A stalo se něco, co nečekala. Vytvořila bohužel prodejní propadák ! Všechny tyto motorky byly vyrobeny v jednom naprosto stejném barevném designu. Kombinace stříbrné, modré a červené barvy sice vypadá atraktivně, ale ani to nepřesvědčilo zájemce o koupi. Japonci tuhle motorku proto vyráběli jen pouhé 2 roky a pak výrobu v roce 1985 zastavili a vyrobené kusy se např. v Německu doprodávaly ještě v roce 1987. Prostě se pro tento model mnoho zákazníků nenašlo, asi především z důvodu, že cenový rozdíl oproti devítikilu byl minimální a XJ 900 nabídla tehdy přece jen něco více. O to zajímavější raritku tento stroj představuje dnes...